Hlavní události:
• obchodní války
• volby do Evropského parlamentu
Změny vybraných akciových indexů a komodit:
Komentář:
Dubnový komentář jsme končili úvahou, zda se naplní staré burzovní pořekadlo „Sell in May and Go Away“. Spekulant, který tak učinil, udělal velmi dobře, protože v květnu hlavní akciové trhy výrazně ztrácely. A ztrácely nejenom akciové trhy, výrazně poklesla také cena ropy. Zlato sice naplnilo svůj osud negativně korelované (většinou roste, když se akciím nedaří, a naopak) komodity k akciovým trhům, ale dokázalo posílit jen nepatrně.
Obchodní války
Naprosto zásadním kurzovým hybatelem na finančních trzích jsou nyní obchodní války, zejména obchodní válka mezi USA a Čínou. Konflikt mezi oběma velmocemi o budoucím uspořádání obchodních vztahů nejenom že stále pokračuje, ale zdá se, že se více vyostřuje. Situace se stupňovala i v květnu, kdy Čína oznámila odvetná cla ve výši 60 mld. USD na americké zboží, která by měla vejít v platnost 1. července 2019. Americký prezident proto dokonce zvažuje zavedení cel na veškeré čínské zboží v hodnotě zhruba 300 mld. USD. Do toho Spojené státy zařadily na blacklist čínskou firmu Huawei a obchodní embargo uvalily i na dodavatele této firmy.
Tak, jak americký prezident Donald Trump nyní bojuje s Čínou, snaží se na druhé straně o méně konfliktní přístup ke svým „západním“ spojencům. USA tak stáhly cla na dovoz oceli z Kanady a Mexika a odložily rozhodnutí o uvalení cel na dovoz automobilů. To je dobrá zpráva pro automobilový průmysl, kde se mimochodem chystá další velká fúze, a to společností FCA a Renault. Nicméně napětí z obchodních válek je stále velmi silné, posun v této záležitosti by snad mohlo přinést setkání představitelů zemí G20, které se uskuteční na konci června.
Volby do evropského „parlamentu“
V Evropě proběhly volby do Evropského parlamentu, které rozdaly karty na příštích pět let. Výsledky voleb napříč EU není jednoduché interpretovat, ale přeci jenom několik trendů vysledovat lze. Zaprvé výsledky nepřináší nějaký zásadní zvrat a je možné je interpretovat tak, že EU bude pokračovat v podobném vývoji jako dosud. Nejvíce stále mají lidovci a socialisté, nicméně ztratili většinu. Z druhé strany ale významně posílili euroskeptické strany reprezentované Nigelem Faragem (Velká Británie), Mateo Salvinim (Itálie) a Marine Le Penovou (Francie). To znamená, že bude větší tlak na to Evropskou unii reformovat a lze očekávat, že jednotlivé národní státy budou chtít posílit svou suverenitu a naopak Evropská komise bude mít slabší pozici než dosud.
Novým trendem, který také ukázaly evropské volby, je větší zájem o ekologická témata u mladých voličů, ze kterých těží evropští Zelení (zejména v Německu a ve Francii). Dnes není možné odhadnout, jaký bude mít výsledek voleb dlouhodobé důsledky a jak se to odrazí do výkonnosti evropských akcií. Jasné nicméně je, že Evropa má před sebou velkou výzvu. Bude se snažit být konkurenceschopná na globálních trzích, a to lépe než v poslední dekádě, kdy vůči světu a zejména Spojeným státům spíše ztrácela.