Komentář k vývoji na finančních trzích – Květen 2023
Hlavní události:
- Klesající inflace
- Dohoda o navýšení dluhového stropu v USA
- Základní úrokové sazby v ČR stále beze změny
Změny vybraných akciových indexů a komodit:
Komentář:
V květnu většina globálních trhů poklesla kvůli situaci ohledně dosaženého dluhového stropu v USA, jehož překročení by znamenalo platební neschopnost, a dále kvůli poklesu cen komodit, včetně energií a materiálů, kterým uškodila horší ekonomická data z Číny. Americký akciový index S&P 500 vzrostl pouze kosmeticky o 0,2 %, ve ztrátě však skončil Dow Jones: -3,5 % a hlavní evropský index: -3,5 %. Vrátila se také obava z vyšších úrokových sazeb FEDu a ECB po delší dobu.
Technologické tituly naopak těžily z dobrých výsledků společností i výhledu na trh s umělou inteligencí. Situace na tuzemském trhu byla nejprve nepříznivě ovlivněna výstupem ze zasedání ČNB na počátku měsíce, kdy 3 členové bankovní rady hlasovali pro zvýšení úroků o čtvrt procentního bodu. Pokles inflace vykázaný za duben a balíček rozpočtových úspor prezentovaný českou Vládou měly na ceny českých vládních dluhopisů naopak příznivý dopad, neboť představují argument proti zvýšení repo sazby ČNB ze stávajících 7 %.
USA:
Růst americké ekonomiky v prvním čtvrtletí tohoto roku zpomalil, ale zůstal kladný. Data zveřejněná za měsíc květen byla opět silná. Reálné maloobchodní tržby začaly letošní rok relativně dobře. V prvním čtvrtletí totiž přidaly reálně 0,5 % mezičtvrtletně, což bylo pozitivní. Počátkem druhého čtvrtletí vzrostly tržby pak o 0,1 % meziměsíčně. Největší zásluhu na tom má trh práce v USA, který je nejsilnější za 50 let. V dubnu dosáhla míra nezaměstnanosti 3,4 %, což je společně s lednem letošního roku nejnižší hodnota, která byla zaznamenána od roku 1969. Stále pokračuje rychlá tvorba pracovních míst.
V dubnu vytvořila americká ekonomika pro představu 230 tis. nových pracovních míst v soukromém sektoru, což je opět nad očekáváním. Celkově tato data naznačují velmi napjatý trh práce a je trochu překvapením, že růst mezd není rychlejší. Jádrová inflace roste tempem mezi 4 až 5 %, které se ani neblíží cíli americké centrální banky.
Silný, byť pomalejší než v posledních měsících, je růst cen tržních služeb, a ze zápisu FEDu byla odstraněna zmínka, která tam ještě v březnu byla: že „bude zapotřebí dalšího zpřísnění, aby se inflace dostala pod kontrolu“, jelikož „turbulence po kolapsu regionálních bank“ mají potenciál měnové podmínky zpřísnit i bez dalšího utažení. Zároveň si však nechal otevřený prostor k dalšímu utažení, když řekl, že se „bude řídit dalšími daty“. Během května přišla silnější data z trhu práce a tak řada členů řekla, že nevidí důvod, aby si FED dával v utahovací kampani pauzu. Díky tomu se nyní očekává další růst sazeb na nejbližším zasedání.
EU:
I když byla měsíční data slabá a slabší byla i inflace, růst mezd a neukotvenost inflačních očekávání jsou skoro zárukou, že utahování měnové politiky ECB bude pokračovat. Mezičtvrtletní tempo růstu HDP dosáhlo v 1. čtvrtletí 2023 dle zpřesněných dat 0,1 %. Meziročně pak ekonomika přidala o 1,3 %. Zaměstnanost dle Eurostatu vzrostla mezikvartálně o 0,6 % a o 1,7 % meziročně. Z velkých ekonomik rostly nejrychleji ekonomiky Itálie a Španělska a to o 0,5 % mezikvartálně, následovány francouzskou ekonomikou: +0,2 %. Největší ekonomika Eurozóny, Německo, pak poklesla dle zpřesněného odhadu o 0,3 % mezikvartálně, což společně s půlprocentním poklesem ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku znamená, že německá ekonomika je oficiálně v recesi.
Míra nezaměstnanosti zůstala během celého prvního čtvrtletí 2023 na historických minimech, stejně tak tomu bylo i počátkem druhého čtvrtletí. V dubnu dosáhla míra nezaměstnanosti 6,5 %. Nejnižší z velkých zemí je stále v Německu (v dubnu dosáhla 2,9 %), nejvyšší ve Španělsku (12,7 %). V ročním horizontu společnosti očekávají zlepšení situace a proto v tuto chvíli nedocházi k většímu propouštění zaměstnanců, které by mohly opět potřebovat. Inflační dynamika zůstává nadále vysoká. Sezonně očištěná jádrová inflace přidala v květnu dle předběžných dat sice jen 0,1 % meziměsíčně, v posledních 3 měsících však skoro procento a v posledním pololetí dokonce 2,5 %. Navíc, v květnu došlo ke zpomalení růstu cen ve službách v Německu.
Řádění ECB nebere konce
ECB v květnu zvýšila sazby o dalších 0,25 % (na 3,75 %). Že to nejspíš není konec, naznačila šéfka ECB, která řekla, že ECB musí „ujít ještě delší cestu“ a že „si určitě nedává pauzu“. Dle Lagardeové byly „náznaky“ přílišného živelného utažení kreditních podmínek po kolapsu amerických regionálních bank (“credit crunch“) důvodem, proč tempo utahování ECB zvolnila na čtvrt procentního bodu. Že není konec s utahováním pak potvrzují i průzkumy inflačních očekávání mezi domácnostmi v Eurozóně. Dle květnového průzkumu jsou roční i tříletá inflační očekávání domácností daleko nad cílem ECB, a tudíž jasným projevem jejich neukotvenosti.
ČR:
Růst HDP v prvním čtvrtletí dosáhl dle druhého odhadu horšího výsledku (0 % mezikvartálně a – 0,4 % meziročně) než byl první odhad (+0,1 % mezikvartálně). Důležitým údajem bylo také to, že v 1. čtvrtletí narostl objem platů a mezd o 10,2 % při růstu zaměstnanosti o 1,3 %. Měsíční data zveřejněná během května byla poměrně dobrá. V každém případě z tržeb plyne, že na propadu poptávky pozorovaném v létě 2022, který se dnes zrcadlí v meziročních číslech, se více podepsal strach po vypuknutí války na Ukrajině než skutečná ekonomická situace. Ta se totiž fakticky moc nezhoršila.
Nezaměstnanost je stále velmi nízká (nejnižší v EU) a mzdy rostou poměrně výrazným tempem. Poté, co prvotní šok z vypuknutí války odezněl, se tržby svou dynamikou vrací nahoru. To je o to překvapivější, že míra úspor dosáhla ve 4. čtvrtletí 2022 20 %, což jsou hodnoty srovnatelné jenom s nejtemnějšími covidovými kvartály.
Česká spotřebitelská inflace v dubnu oproti březnu o 0,2 % poklesla, zejména vlivem cen potravin. Jádrová inflace podruhé v řadě vzrostla o 0,2 % meziměsíčně. Dubnová hodnota jádrové inflace je nižší, než je typické pro duben – naposledy byla takto pomalá inflace v covidovém dubnu roku 2020 a předtím v roce 2011. Meziročně tak zůstala jádrová inflace dvouciferná (11,4 %). Na zasedání ČNB došlo k velice těsnému hlasování, kdy trojice členů BR (Holub, Kubelková, Procházka) chtěla zvednout sazby o čtvrt procentního bodu na 7,25 %, a to zejména s ohledem na odolnost ekonomiky a trh práce, jejichž ochlazení bylo doposud jen malé. Těsnou většinou však sazby zůstávají i nadále beze změny.
Zpracoval Alan Ibrahim, SAB servis s.r.o.