Hlavní události:
- Prosincové výprodeje na trzích
- Pozvolný přesun investorů do zlata kvůli strachu z recese
- Slabá data z trhů
Změny vybraných akciových indexů a komodit:
Komentář:
USA:
Během prosince byla reportována slabá měsíční data. Současně zpomalovala inflace a díky tomu rostly spekulace, že sazby FEDu se blíží vrcholu. Měsíční data zveřejněná během prosince 2022 byla slabá. Konkrétně reálné maloobchodní tržby po překvapivě silném říjnovém a listopadovém reálném růstu v prosinci poklesly a to vinou výrazného poklesu tržeb za automobily.
Meziročně se pak tempo reálného růstu dostalo na –0,6 %, což není ale s ohedem na vysokou inflaci vůbec špatný výsledek. Největší zásluhu na tom má trh práce. V listopadu míra nezaměstnanosti dosáhla 3,7 %, což je s výjimkou letošního září a července (3,5 %) nejnižší hodnota od počátku pandemie. Pokračuje rovněž rychlá tvorba pracovních míst – v září až listopadu vytvořila americká ekonomika 724 tis. nových pracovních míst v soukromém sektoru (v listopadu samotném 221 tis.). Průzkum JOLTS zase ukázal, že počet volných pracovních míst zůstává velmi vysoký – zatímco před pandemií se toto číslo pohybovalo kolem 6–7 mil., dnes je na úrovni nad 10 mil.
Meziroční nominální tempo růstu o 5,7 % v listopadu není špatné ani po zohlednění inflace. Není to ale zase takové překvapení. Stále celkem dobře si vede průmyslová produkce. Jelikož služby dominují americké ekonomice a jsou nejvíce ovlivněné mzdami a tudíž trhem práce. Prezident FEDu ale i jeho kolegové během prosince tlumili tržní očekávání, že zpomalení PCE inflace povede k brzké otočce v měnové politice FEDu. FED sice zvolnil tempo utahování měnové politiky, když v prosinci zvýšil sazby jen o půl procentního bodu do pásma 4,25–4,50 %. Zároveň ale zvýšil očekávaný vrchol sazeb v tomto cyklu na 5,1 % (oproti 4,6 % ze září). I další vyjádření Powella, Loretty Mesterové (prezidentka FEDu v Clevelandu), Mary Dalyové (prezidentka FEDu v San Franciscu) nebo Johna Williamse (prezident FEDu v New Yorku) byla cílena na trh, který jestřábí politice FEDu nevěří a očekáváním brzké otočky uvolňuje proti záměrům FEDu měnové podmínky.
EU:
ECB v prosinci zvedla sazby o půl procentního bodu na 2 % s tím, že to není konec. Prezidentka evropské centrální banky Lagardeová na tiskové konferenci po prosincovém rozhodnutí varovala trhy, aby neočekávaly rychlý obrat v sazbách a byly spíše připraveny na další růst a to nejméně o další procento, spíše o více. Koncem prosince tento jestřábí sentiment potvrdil i člen Rady guvernérů Knot, který řekl, že se na každém dalším zasedání pojede nahoru po půl procentu až do července. Tím pádem by mohli sazby vzrůst o dalších 2,5 p. b. na 4,5 %.
Sezonně očištěná míra nezaměstnanosti je meziročně nižší o 0,8%. a počátkem 4. čtvrtletí klesla na historicky nejnižší míru 6,5 %. Nejnižší z velkých zemí je nezaměstnanost samozřejmě v Německu (3 %), nejvyšší ve Španělsku (12,5 %). Růst mezd stále zůstává relativně utlumený. Data zveřejněná během prosince ukázala sice slabý maloobchod i průmysl, ale mírný růst optimismu ohledně budoucnosti, a to jak ve službách, tak v průmyslu. Podobně jako v listopadu i v prosinci se situace v německém průmyslu mírně zlepšila, a to primárně díky zlepšujícím se očekáváním. Počátkem 4. čtvrtletí poklesly konečně také ceny průmyslových producentů. Radost z tohoto poklesu ale kazí fakt, že to bylo jen díky cenám energií – kupř. v Německu totiž klesly ceny elektřiny a zemního plynu o více než 10 % meziměsíčně.
ČR:
Ekonomika české republiky počátkem 4. čtvrtletí zpomalovala, ale zatím bez zásadního dopadu na zaměstnanost nebo inflaci. Růst HDP ve třetím čtvrtletí dosáhl dle odhadu lepšího výsledku než tomu bylo v předešlém odhadu. V meziročním vyjádření tempo růstu dosáhlo +1,7 %. Na jedné straně výrazně narostl vývoz, a to až o 4,7 %. Mezičtvrtletně ale při růstu dovozu o 2,7 % mezikvartálně to znamenalo výrazně pozitivní příspěvek čistého exportu k mezičtvrtletnímu tempu růstu ekonomiky. To je vzhledem k vývoji obchodní bilance, která se v letošním roce propadla do deficitu trochu překvapivé. Na druhé straně ČSÚ reportoval výrazný pokles poptávky domácností, a to o 3,2 % mezikvartálně, čemuž však neodpovídal vývoj maloobchodu.
Dá se to tedy shrnout tak, že ani po několika čtvrtletích drahých energií a vysoké inflace se v české ekonomice žádná možná katastrofa neodehrává. Měsíční data v průmyslu zveřejněná během prosince byla slabá.Meziročně však byla produkce v říjnu reálně vyšší o 3,1 %, což je vzhledem k tomu, s čím se český průmysl musel v roce 2022 potýkat, zcela jistě nečekaný úspěch. Na meziročním výsledku má suverénně nejvyšší podíl výroba motorových vozidel.
Že není v průmyslu situace nijak katastrofální, ukazuje i fakt, že meziročně stagnoval počet zaměstnanců. Zároveň se jejich mzdy zvedaly o cca 8,6%. Nicméně stále nám negativně vyznívá průzkum důvěry ČSÚ u firem, dle kterého důvěra firem od června klesá. U domácností je situace ještě horší. Odpovídá tomu, jak by člověk v situaci vysoké inflace čekal – jejich důvěra je nízká. Vývoj maloobchodních tržeb pesimismu odpovídá. Ale pouze částečně díky ne až tak velkému poklesu, jak by se očekávalo u tak vysoké inflace.
Zpracoval: Alan Ibrahim, SAB servis, s.r.o.