DIVERZIZIKUJTE!

Vždy, když přemýšlím, v čem spočívá největší hodnota mé práce, uvědomuji si, že mimo jiné v ochraně klientů před jimi samými. Co tím myslím? Pomáhám jim nedělat zásadní chyby. Jednou základní chybou je nedostatečná diverzifikace a z toho plynoucí nízká bezpečnost jejich investic. O co tedy jde? Vlastně o velmi jednoduchou věc a znaly ji již naše praprababičky:

Nedávat všechna vejce do jednoho košíku a všechny košíky na jeden vůz.

Že nedržení se tohoto pravidla není právě ideální, jsme se mohli v historii i ve vlastních životech všichni přesvědčit jistě mnohokrát. Porušení zásad diverzifikace může mít přitom fatální následky. A nejen pro náš majetek. Dnešní příběh s investicemi zdánlivě nesouvisí.

Za WW II v Evropě chyběly strategické suroviny. Německo proto využívalo obchodních styků se svým východním spojence, Japonskem. Od něj nakupovalo takové suroviny jako je kaučuk nebo pro zbrojní výrobu nepostradatelný wolfram.

Z japonského přístavu Kobe vyplula 4. října 1943 loď Alsterufer. Nejcennějším nákladem bylo 344 tun wolframitu, tedy wolframové rudy. Udává se, že to byla přibližně roční potřeba říšského válečného hospodářství. Vedle wolframu na lodi byly další strategické suroviny. Problém byl, že vše bylo na jedné jediné lodi.

Nejkritičtějším místem celé plavby byl pochopitelně severní Atlantik. Loď musela obeplout Afriku a směřovala do některého z přístavů okupované Francie. Ke škodě Německa však nedoplula. Británie vyvíjela velké úsilí v ovládnutí této části oceánu. Když z hlášení tajných služeb 25. prosince vyplynulo, že je takový náklad na cestě a kde se přibližně i nachází, zbývalo už pouze loď najít a potopit.

Alsterufer se podařilo objevit leteckým průzkumem ráno 27. prosince 1943 v Biskajském zálivu. Odpoledne Liberatory 311 GR Mk 311. Československé bombardovací perutě provedly zdrcující a velmi odvážný útok na nešťastnou loď. Ta šla i s celým cenným nákladem později ke dnu, její posádku britské námořnictvo vylovilo z oceánu. Zajímavostí je, že zahynuli pouze dva členové posádky, kteří se zašívali v podpalubí a hráli šachy. Německo ztratilo loď i cenný náklad, našim válečným letcům se dostalo zasloužené cti a chvály. (Více si lze přečíst třeba zde: https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/311-ceskoslovenska-perut-raf-potopeni-alsterufer.A160927_093336_vojenstvi_erp).

Mravní ponaučení z výše popsané epizody WW II je poměrně jednoduché:

Jedno zlaté vejce sice může být i zlaté, ale je pouze jedno. Nevhodná diverzifikace neposkytuje bezpečí. 

V případě dlouhodobých investice to znamená nejen nesázet na jednu kartu. Minule jsme si zde povídali o alokaci, tedy o poměru toho kterého aktiva v portfoliu. Diverzifikace určuje, kolik a jakých akcií a dluhopisů, z jakého oboru činnosti a sektoru ekonomiky, z jakého trhu a v jaké měně vydaných v portfoliu mít. A také jaký je vůbec nejmenší počet jednotlivých titulů, abychom o diverzifikovaném portfoliu vůbec mohli hovořit.